Covid -19 a ivermectin

Ivermectin je antiparazitikum, které bylo objeveno v japonském Kitasato institutu v roce 1967. Od roku 1987 bylo schváleno k léčbě onchocerkózy (říční slepoty). Autoři obdrželi za objev ivermectinu v roce 2015 Nobelovu cenu. Dosud bylo podáno kolem 3.7 miliardy dávek a 50% populace subsaharské Afriky lék užívá opakovaně.

Ivermectin má robustní bezpečnostní profil (za zmínku však stojí možné interakce s alkoholem a warfarinem)  a dosud bylo zaznamenáno pouze 1668 závažných vedlejších reakcí (část z nich navíc potenciálně souvisejících s likvidací parazitů v organismu). Jednotlivé dávky až do 120 mg nebo 180 mg rozložených do několika dávek během týdne se jeví jako bezpečné.

Ivermectin není jen antiparazitikum, ale má také antivirové, antibakteriální, protizánětlivé a protirakovinné účinky.

Řada in vitro studií provedených od roku 2012 demonstrovala účinnost ivermectinu proti virům zika, dengue, západonilské horečky nebo chřipky.

Pokračovat ve čtení „Covid -19 a ivermectin“

Sponsored Post Learn from the experts: Create a successful blog with our brand new courseThe WordPress.com Blog

WordPress.com is excited to announce our newest offering: a course just for beginning bloggers where you’ll learn everything you need to know about blogging from the most trusted experts in the industry. We have helped millions of blogs get up and running, we know what works, and we want you to to know everything we know. This course provides all the fundamental skills and inspiration you need to get your blog started, an interactive community forum, and content updated annually.

Covid – 19: Prevence a léčba (MATH+/I-MASK+ protokol)

Prevence a léčba Covid – 19 nemá jednoduché řešení. Ačkoliv jsou dostupná data stále omezená, měla by mít níže uvedená a levná kombinace látek nezanedbatelnou efektivitu při prevenci a kontrole průběhu choroby.

V situaci, kdy většina případů léčby je v důsledku přetížení zdravotního systému a váhání některých praktických lékařů podílet se osobně na léčbě svých pacientů ponechána na každém jednotlivci, se tento článek zaměří především na prevenci a léčbu v domácích podmínkách. Okrajově pak bude zmíněna léčba v nemocnici – zejména prostřednictvím seznamu látek, jejichž nasazení by měli pacienti navrhovat/požadovat, pokud je nenasadí lékaři sami.

Všech 386 studií z nichž protokol vychází, je citováno ve zdrojovém materiálu.
Pokračovat ve čtení „Covid – 19: Prevence a léčba (MATH+/I-MASK+ protokol)“

Covid-19 a vitamín D3

V důsledku systémového selhání se SARS–CoV–2 nekontrolovaně šíří napříč Českou republikou.

Je prakticky jisté, že si nezvládnutí kontroly epidemie v příštích týdnech vybere tisíce, respektive v horším případě desetitisíce mrtvých. Nakaženy budou v nejlepší variantě statisíce (spíše 1 – 2 miliony) obyvatel.

Vitamín D3 se ukazuje v rostoucí řadě studií (včetně těch z posledních týdnů) jako extrémně levná a přitom účinná intervence v prevenci a kontrole závažnosti průběhu Covid-19.

Vláda, lékaři nebo akademická obec tuto důležitou skutečnost (až na výjimky jako je prof. Topolčan) veřejnosti zřetelně nekomunikují.

Pokračovat ve čtení „Covid-19 a vitamín D3“

Systémové selhání

Největší slabinou lidstva je neschopnost porozumět exponenciální funkci.

-Albert Bartlett

To co můžeme v přímém přenosu sledovat je systémové selhání.

Chytrá karanténa neexistuje, selhávání vykazuje trasování i testování.

Vláda se nepřipravila ani na minulou úroveň epidemie, natož na tu budoucí. O tom, že se měla připravit na nejhorší variantu na druhou, se nikomu z nich ani nesní.

Statistické modely prezentované veřejnosti jsou pravděpodobně chybné v důsledku přehnaně optimistické interpretace a nedostatečných vstupních dat.

Přijímaná opatření nemají jasnou koncepci a předem ohlášenou sekvenci a nejsou efektivně komunikována veřejnosti. Mnohem horší ovšem je, že jsou přijímána pozdě a v nedostatečné míře, čemuž odpovídá exponenciální šíření.

Vývoj směřuje ČR k jedné nejhorších epidemiologických pozic v EU.

Pokud bude tato trajektorie pokračovat, bude v rámci cca 3-6 týdnů výsledkem celková ztráta kontroly, obdobně jako například v Izraeli, se všemi navazujícími zdravotními, sociálními a ekonomickými důsledky.

Koncept promoření se přitom navíc může ukázat jako naivní, nefunkční a bez opory v realitě.

Pokračovat ve čtení „Systémové selhání“

Coronavirus: Podpůrná terapeutická strategie a seznam léků a doplňků 2.0

SARS-CoV-2 se šíří do všech koutů planety. Zdravotní kapacity jsou omezené a logicky tak vyhrazené pro nejtěžší případy. Jistotu, že se vyhne infekci, nemá nikdo a tak je přirozené, se snažit získat co nejlepší informace, které nám umožní zvládnout případnou infekci co nejlepším způsobem. Pokud máte znalosti a postřehy, které by dále rozšířily narůstající seznam látek s potenciálem utlumit aktivitu viru, přidejte tyto postřehy nejlépe s příslušnými odkazy na studie zde.
Vitamín C: Replikace viru významně zatěžuje endoplasmatické retikulum a v důsledku toho dochází k deregulaci glykolýzy a lipogeneze. Vitamín C podobně jako kyselina alpha lipoová glykolýzu ve vyšších dávkách inhibuje a vykazuje antivirovou aktivitu.
Dávky vitamínu C kolem 6000mg denně redukují symptomy u chřipky. Vhodné je dávku rozložit do celého dne – tedy například 1000mg po dvou hodinách nebo 2000mg po čtyřech hodinách. Vyšší dávky vitamínu C mohou působit projímavě. V tomto případě dávku rozložte na delší úsek (například si berte 2000mg po 8 hodinách nebo dávku snižte). Pokračovat ve čtení „Coronavirus: Podpůrná terapeutická strategie a seznam léků a doplňků 2.0“

Coronavirus: Seznam dostupných látek, léčiv a doplňků stravy s antivirovými účinky

Rakovinná a virem infikovaná buňka vykazují řadu shodných charakteristik. V obou buňkách obvykle nastává metabolický posun od oxidativní fosforylace ke glykolýze. Odklon od buněčného dýchání k aerobní glykolýze glukózy je znám jako Warburgův efekt.

Důsledkem Warburgova efektu je vyšší produkce a s ní potenciálně i koncentrace kyseliny mléčné (laktátu) v buňce, což nutí buňku k jejímu zvýšenému exportu, aby si zachovala správné vnitřní pH, které je zásadní pro zrychlení buněčného cyklu (u rakovinných buněk) a produkci nových virů (u virem infikovaných buněk). 

Dalším typickým rysem obou typů buněk je zvýšená glutaminolýza a také vyšší produkce lipidů.

Koronavirus je sestavován v endoplasmatickém retikulu (ER) a jeho působení velmi pravděpodobně vede k deregulaci glykolýzy, glutaminolýzy a výroby lipidů a zvyšuje potenciál pro destabilizaci buněčného pH. Cílem viru je maximální využití zdrojů buňky. Od toho se může odvíjet strategie ztěžující viru dostupnost stavebních materiálů, které díky uvedeným procesům získává pro svou replikaci:

Pokračovat ve čtení „Coronavirus: Seznam dostupných látek, léčiv a doplňků stravy s antivirovými účinky“

Rakovina, metabolismus, METABLOC, buněčné pH a acidifikace nádorů

Počátkem 20. let 20. století demonstroval Otto Warburg unikátní rys rakovinných buněk, které fermentují glukózu a produkují kyselinu mléčnou (laktát) i v přítomnosti dostatečného množství kyslíku (Warburgův efekt). Aerobní fermentace je primární charakteristikou rakovinných buněk a byť s váháním byla nakonec Weinbergem a dalšími proponenty somatické mutační teorie, která přes svou stále zjevnější problematičnost bohužel stále dominuje výzkumu a léčbě rakoviny, zařazena mezi klíčové znaky choroby.

Warburg také upozornil na průvodní jev tohoto procesu v podobě nižšího počtu mitochondrií (grana). Za normálních okolností dokáže zdravá buňka vyrobit z molekuly glukózy 34 jednotek ATP. ATP v převážné většině vzniká díky oxidativní fosforylaci (buněčnému dýchání), při kterém mitochondrie sehrávají zásadní úlohu. Bez funkčních mitochondrií klesá energetický výnos z molekuly glukózy na pouhé 2 jednotky ATP. I přes mnohonásobně vyšší příjem glukózy je tak produkce ATP v buňkách rakoviny tlustého střeva zhruba poloviční oproti zdravým buňkám. Snížená mitochondriální funkce má celou řadu důsledků, mezi něž patří zejména výroba a uvolňování kyseliny mléčné a aktivace pentosofosfátového cyklu (PPP). Dalším dopadem je aktivace glutaminolýzy, která je důležitá pro syntézu nukleových kyselin a zvýšené vnitřní pH rakovinných buněk.

Pokračovat ve čtení „Rakovina, metabolismus, METABLOC, buněčné pH a acidifikace nádorů“

Rakovina, metabolismus a základy metabolické terapie

I v situaci dostatečného přísunu kyslíku upřednostňují rakovinné buňky glykolýzu před oxidativní fosforylací a tedy fermentaci cukrů před běžným buněčným dýcháním.

Otto Warburg

Rakovina je pravděpodobně nejsložitější choroba, jaké kdy lidstvo čelilo. Snaha o kontrolu vysoce adaptabilního systému pomocí omezeného spektra látek s vysokou toxicitou a cílení na blokaci několika nebo pouze jednotlivých onkogenních procesů či drah se setkává a velmi pravděpodobně i setkávat bude s přinejlepším omezenými úspěchy. Pokud se má chorobu podařit kontrolovat a zlikvidovat, bude to pravděpodobně souhrou řady léčebných kroků a látek dávkovaných v různých kombinacích v čase v závislosti na typu a vývoji malignity.

Cílem tohoto článku je nabídnout těm, kteří nemají možnost problematiku sami studovat alespoň nejzákladnější přehled kroků a hlavních metabolických cílů, spolu se seznamem relativně levných a běžně dostupných látek, na které by se dle mého názoru měl zaměřit bezprostředně po diagnóze každý, kdo chce zvýšit své šance na vyléčení.

Pokračovat ve čtení „Rakovina, metabolismus a základy metabolické terapie“

Rakovina jako choroba metabolismu (a genů)

Když v roce 1971 vyhlásil president Nixon rakovině válku, očekávali mnozí, že tato nemoc bude nejdéle v řádu několika dekád poražena. O téměř 50 let později se i přes počáteční optimismus situace nijak zásadně nezměnila.

Ve EU zemře na rakovinu kolem 1 300 000 lidí ročně, což je zhruba 3500 osob denně. Ve Spojených státech je to zhruba 600 000 ročně a tedy přibližně 1600 lidí denně. V ČR zhruba 27000 osob ročně, což činí asi 74 osob denně.

I přes všechny vynaložené prostředky zůstává rakovina jako příčina 26% úmrtí všudypřítomná a dotýkající se tak či onak prakticky každého.

Je třeba si přiznat, že i přes nezanedbatelný pokrok v léčbě řady chorob v posledních dekádách válku s rakovinou nevyhráváme. Vynaloženy byly stovky miliard dolarů na výzkum, biliony na léčbu. Statistiky však bohužel mluví samy za sebe.

Něco se hrubě zvrtlo.

Pokračovat ve čtení „Rakovina jako choroba metabolismu (a genů)“

Přelidnění a nosná kapacita prostředí – limity řešení

Nicole Foss z www.theautomaticearth.com ve svém příspěvku „Hranice a budoucnost prostoru řešení“ prezentuje řadu argumentů, které vyznívají velmi kriticky pro řešení globálních problémů „shora“.

Kritické závěry Nicole Foss mimo jiné zahrnují:

„Navrhovaná řešení současné složité situace zahrnující fungování velkých a složitých organizací operujících shora dolů, nejsou součástí prostoru řešení.“

„Vzhledem k v budoucnosti panujícímu klimatu strachu, obav a nejistoty ohledně dalšího vývoje, lze očekávat ještě výraznější zaměření populace na řešení bezprostředních, či krátkodobých problémů, než v současnosti. Pokud navrhovaná řešení závisí na schopnosti společnosti racionálně a efektivně plánovat a realizovat dlouhodobá řešení, nejsou tato řešení součástí prostoru řešení.“

„Vzhledem k již v současnosti nastoleném trendu budování sociálních přehrad na základě postavení, majetku, vzdělání, jazykové, etnické nebo rasové příslušnosti, lze očekávat postupující fragmentaci sociálních vazeb v budoucnosti. Navrhovaná řešení závisející na spolupráci různých sociálních skupin ve velkém rozsahu nejsou součástí prostoru řešení.“

„S předpokládaným poklesem dostupnosti zásobování energií a z toho plynoucího nárůstu soupeření o stále nedostatkovější zdroje, lze energeticky náročná řešení pokládat za ležící mimo prostor řešení.“

„V důsledku klesajícího EROEI (energy return on energy invested) u zbylých zdrojů, lze předpokládat neudržitelnost současné úrovně socioekonomické složitosti společenského systému. Navrhovaná řešení závislá na současné úrovni socioekonomické komplexity neleží v prostoru řešení.“

„Neexistuje moc globálního charakteru, která by byla schopná prosadit smysluplnou změnu „shora“ a od lidstva jako celku nelze očekávat kolektivní omezení vzorců spotřeby, ačkoliv jednotlivci toho schopni jsou.“

Pokračovat ve čtení „Přelidnění a nosná kapacita prostředí – limity řešení“