Destruktivní chování (behavioral sink) v moderních společnostech – několik příkladů

Destruktivní chování (behavioral sink) lze definovat jako zhroucení sociálního chování v důsledku příliš vysokého počtu jedinců v daném prostředí a s tím spojeným omezením přístupu řady příslušníků druhu ke smysluplným sociálním funkcím.

Je pochopitelně obtížné porovnávat uzavřené a kontrolované podmínky a z nich plynoucí výsledky Calhounových experimentů s některými probíhajícími trendy v lidské populaci. Některé paralely se přesto nabízejí.

Nadměrná hustota populace

Lokace: Velkoměsta

Jedním z prvních indikátorů budoucích problémů v Calhounových experimentech byla nadměrná hustota populace a s ní spojená vysoká míra sociálních interakcí v některých částech habitatu na úkor jiných.
Velkoměsta koncentrují populaci na omezeném prostoru a jejich obyvatelstvo vykazuje oproti vesnickým oblastem nižší schopnost zvládat stres, stejně jako vyšší náchylnost k některým psychickým poruchám, jmenovitě k úzkostné poruše, poruchám nálady a schizofrenii. Zmiňováno je i vyšší riziko infarktu a mrtvice. Za hlavní faktory přispívající k tomuto stavu jsou označovány znečištění, vyšší výskyt choroboplodných zárodků, hluk a přelidnění.
Regoeczi ve své studii došel k závěru, že hustota populace sama o sobě nemusí být pro lidi klíčovým faktorem. Za důležitější považuje počet obyvatel jednotlivých domácností ve vztahu k počtu obývaných pokojů. Nárůst agresivity na straně jedné a tendencí ke stáhnutí se a izolaci na straně druhé je spojován s úrovní vyšší než 1.19 obyvatele na
 pokoj.
Se zhoršujícími se podmínkami ve městech v důsledku pokračující koncentrace populace lze v budoucnu očekávat zvláště v kombinaci s postupujícím kolapsem komplexních systémů současné civilizace a z toho plynoucí marginalizace výhod jako je lepší vzdělání a lékařská péče ve městech nárůst známek destruktivního chování v podobě vyšší agresivity a kriminality, sociální nestability nebo klesající porodnosti.

Depopulace

Lokace: Rozvinuté země

Zhroucení reprodukčního chování vedlo ke kolapsu myších utopií. Je fascinující a děsivé zároveň, že bez vnějšího tlaku druh degeneruje a vymírá.
Míra plodnosti slovenských a korejských žen byla v roce 2013 na úrovni 1.2 novorozence na ženu. V Řecku, Portugalsku, Polsku nebo Španělsku to bylo 1.3. V Japonsku, Itálii nebo Rakousku 1.4.
Příčin je bezpochyby více, ale jednou z nich je pro kolaps myší utopie zásadní faktor znemožnění mladým zaujmout funkční sociální role ve společnosti. Nedostatek pracovních míst, nízké nebo stagnující mzdy a vysoká nezaměstnanost mladých a s tím spojené chybějící prostředky na zajištění bydlení a výchovu dětí jsou přítomny v prakticky všech uvedených zemích.
Posouvání hranice důchodového věku situaci dále zhoršuje.
Ačkoliv zdá se existuje korelace mezi experimenty a situací v rozvinutých zemích, je depopulace problémem nikoliv globálním, ale lokálním. Globální problém je opačného charakteru a výše uvedené může být naopak příznakem v předchozím příspěvku zmíněné autodestrukční pojistky, která aspoň minimálně sníží tlak na již tak přetížené biologické systémy, aby zabránila naprosté destrukci biosféry a umožnila zachování alespoň minimální únosné biodiverzity pro budoucnost včetně možnosti přežití alespoň omezené populace za katastrofu „zodpovědného“ druhu (plague species).

Nesmyslná agrese

Lokace: Celosvětový fenomén

Jednou z prvních známek nastupujícího společenského rozkladu byli mladí samci bojující o sociální pozice za situace, kdy počet volných míst v etablovaných sociálních skupinách byl několikanásobně nižší, než počet zájemců o ně.
Problémy mladých lidí se získáním prvního zaměstnání a začleněním se do společnosti, již byly zmíněny.
Případy masových vražd typu masakru v 
ColumbineVirginia Tech nebo v Isla Vista naznačují, že sociálně a sexuálně frustrovaní muži jsou schopni vysoce destruktivních činů vůči svému okolí. Vedle dvou výše zmíněných faktorů, které lze považovat za zásadní, je rizikem i rostoucí znecitlivění populace vůči násilí a agresivitě v důsledku kontinuálního vystavení podnětům tohoto typu prostřednictvím masových médií.

Rozpad genderových rolí

Lokace: Celosvětový fenomén

V současnosti dochází k čím dál většímu překrývání mužských a ženských rolí v důsledku „úspěchů“ feministického hnutí.
Zjevné je především značné oslabení mužské role ve společnosti a účasti mužů v rodinách obecně a při výchově chlapců, kde je jejich role nezastupitelná, zejména.
Rozvodovost se v rozvinutých zemí pohybuje nejméně kolem 50%. Výchova potomků je po rozvodu svěřena obvykle matkám (nejméně ve 4 případech z 5). Výsledkem rozpadu tradiční rodiny a feminizovaného systému výchovy, jsou feminizovaní mladí muži s omezeným repertoárem mužského chování.

Ženy dnes mohou bez obav dát plný průchod své hypergamii, přičemž počet sexuálních partnerů pozitivně koreluje s pravděpodobností rozvodu. Ženy jako vzdělávacími systémy preferované pohlaví dosahují v posledních dekádách lepších školních výsledků a vyššího stupně vzdělání a obsazují tak ještě nedávno pro muže typické role (vysoký management, akademické kruhy, ale i místa v represivních složkách jako je armáda a policie). Tyto ženy pak vzhledem ke své relativně vysoké sociální pozici kombinované z reprodukčního hlediska s méně vyhovujícím věkem kolem 30 let (v důsledku dlouhého studia a startu kariéry) problematicky hledají partnera, protože většina mužů se ocitá sociálně pod nimi a ti co by jejich požadavky splňovali, nemají příliš důvod v této věkové kohortě s ohledem na své možnosti vybírat. Výsledkem jsou bezdětné nebo vzhledem k nižšímu vzdělání, příjmům, inteligenci a dominanci partnera (a tím i jeho nižší sexuální atraktivitě) záhy rozvedené ženy.
Většina mužů se (v důsledku sociálního programování) nicméně ještě pokouší o stále méně funkční roli zaopatřovatele rodiny, která však v prostředí tak jak je nastaveno v rozvinutých zemích selhává a končí často rozvodem, po němž muž tuto roli sice nadále zastává prostřednictvím nucených převodů části svých příjmů směrem k exmanželce a potomkům, ale v rodině již není jinak přítomen a jeho práva ve vztahu k dětem jsou často omezena.
Objevující se „adaptací“ mužů na tyto podmínky je v případě menšiny „alfa jedinců“ programová promiskuita a ignorování závazků vůči ženám. V případě zbytku mužské populace, s průměrnou sexuální atraktivitou a s tím spojenými omezenými možnostmi, stažení se (viz. níže). Netřeba zdůrazňovat, že obě strategie jsou v dlouhodobé perspektivě společensky destruktivní.
Co se týče shod s Calhounovými experimenty, tak zřejmé jsou tendence k vyšší promiskuitě u části populace na straně jedné a naopak stažení se neúspěšných jedinců na straně druhé. Nižší počet reprodukujících se žen odpovídá reprodukční situaci během fáze C. Společnost zdá se také, vykazuje nárůst maladaptivního chování v oblasti výchovy mladé generace, která má čím dál větší problémy se sociálním přizpůsobením.

Stažení se

Lokace: Rozvinuté země

MGTOW (Men Going Their Own Way – muži jdoucí si vlastní cestou) nejsou hnutím v moderním slova smyslu, protože nemají žádnou hierarchii nebo organizaci. Mezi MGTOW lze najít aktivní jedince, kteří „šíří poselství“, ale růst tohoto trendu je poháněn především konfrontací s realitou a z toho plynoucích zkušeností, na jejichž základě se tito muži rozhodli omezit svoji interakci se ženami.

MGTOW lze podle intenzity redukce kontaktů s druhým pohlavím rozdělit do 5 kategorií:

Úroveň 0 – Situační povědomí
Muži v této kategorii jsou si vědomi rizik spojených se vztahy a manželstvím, ale shledávají je přijatelnými a kontrolovatelnými („red pill“, pick-up & game, předmanželská smlouva atd.).

Úroveň 1 – Odmítnutí dlouhodobých vztahů
Tato kategorie se vztahuje nejen na manželství, ale i na život ve společné domácnosti a fakticky jakékoliv další dlouhodobé vztahy.
Důvody: Z hlediska MGTOW diskriminační rozvodové řízení, vyživovací povinnost, alimenty nebo omezený přístup k potomkům po rozvodu.
Společenské ztráty: Ztráta intimity a závazku pro ženy. Ztráta státem podporovaného převodu prostředků (prostřednictvím rozvodu, alimentů a soustavy právníků a soudů) od mužů k ženám.

Úroveň 2 – Odmítnutí krátkodobých vztahů
Tato kategorie se vztahuje na všechny typy osobních vztahů se ženami včetně přátelství, randění nebo sexu na jednu noc.
Důvody: Možnost falešného obvinění ze sexuálních zločinů od znásilnění po sexuální obtěžování spojené s presumpcí viny ze strany kolegů v zaměstnání, aktivistických skupin, médií a široké veřejnosti. Důraz na zodpovědné chování mužů a tolerance nezodpovědného chování žen.
Společenské ztráty: Ztráta romantických vztahů. Lhostejnost a ignorování žen MGTOW muži.
Tato kategorie dle mého názoru nejlépe odpovídá kategorii „krasavců“ v myších utopiích. V Japonsku se do značné míry kryje se Soshoku kei Danshi – tzv. „býložravci“, což jsou muži, kteří nejeví zájem o sex s reálnými ženami. Je třeba poznamenat, že tato skupina není homosexuální nebo asexuální a využívá všudypřítomnou pornografii. Někteří z nich působí jako metrosexuálové, když mohou podobně jako jejich myší protějšky věnovat množství času a prostředků svým zájmům a péči o svůj zevnějšek.

Úroveň 3 – Ekonomické odpojení
Muži v této kategorii dále odmítají ekonomickou aktivitu nad rámec minimální životní úrovně, kterou si stanovili jako přijatelnou.
Důvody: Neochota podílet se na převodech bohatství od pracujících mužů k dalším společenským skupinám a nemožnost dosáhnout při stagnujících příjmech a omezeném počtu nadprůměrně placených pracovních míst významnější společenské pozice a respektu.
Společenské ztráty: Pokles ekonomické produkce a spotřeby, nižší výběr daní a nutnost kompenzovat tuto situaci nárůstem zadlužování.

Úroveň 4 – Odmítnutí společnosti
Snaha o naprostou minimalizaci společenských kontaktů a vazeb, které jsou omezeny na úroveň nutnou k přežití. Případně fyzické opuštění státu nebo společnosti.
Důvody: Ztráta iluzí o funkčnosti a perspektivách systému na všech úrovních. Pohrdání moderní společností nebo neochota, nemožnost a neschopnost v ní fungovat.
Společenské ztráty: Vše co zbývá po úrovních 0 – 3.
Do této kategorie by patřili i 
hikikomori, což jsou japonští adolescenti, kteří jsou příliš introvertní a sociálně nepřizpůsobiví, než aby se dokázali zapojit do společnosti. Celé dny tráví zavření ve svém pokoji a vycházejí pouze za účelem uspokojení základních životních potřeb. Jejich počet se v Japonsku odhaduje na 1.5 milionu.

c6eab7bca50cf2ac8c04c108a357b6c9

Stažení se u myší vyskytovalo v situaci, kdy byla většina sociálních rolí ve společnosti obsazena, což je do určité míry situace, jíž dnešní mladá generace v čím dál větší míře čelí v důsledku stárnutí populace v kombinaci se stagnující ekonomikou, globalizací a rostoucí světovou populací.

Závěry

Antropocentrický pohled na svět se nás snaží přesvědčit, že homo sapiens je zvláštním případem, na něhož se pravidla platící pro ostatní živočišné druhy nevztahují. Paralely mezi myší utopií a některými sociálně destruktivními fenomény současné společnosti jsou jen malým střípkem v záplavě důkazů o opaku.
Lidská populace je součástí biosféry a vzhledem k její efektivitě v čerpání zdrojů a z toho plynoucí četnosti a s tím spojenými rozsáhlými negativními dopady na životní prostředí, se u řady členů druhu objevují poruchy chování spojené s životem v nejširším smyslu slova znečištěném prostředí. Hlasy varující již řadu dekád před pro lidstvo a biosféru katastrofálními důsledky pokračování v této trajektorii jsou z řady psychologických i materiálních důvodů ignorovány. Důvody ignorování této situace jsou komplexní, nenáhodné a tento proces bude téměř jistě pokračovat, dokud jeho depopulační důsledky nenabudou nevratného charakteru. V okamžiku, kdy past definitivně sklapne, bude pozdě byť i na minimalizaci škod a ztrát.

Prameny a literatura:

What Humans Can Learn from The Mice Utopia Experiment

Wiles. Will. The Behavioral Sink. Cabinet 42 (2011).

Regoeczi. Wendy. C. The Impact of Density:The Importance of Nonlinearity and Selection on Flight and Fight Responses. Social Forces 81(2) (2002). p. 505 – 530.

Ramsden. Edmund. & Adams. Jon. Escaping the Laboratory: The Rodent Experiments of J. B. Calhoun and Their Cultural Influence. The Journal of Social History (January 2008).

Calhoun. John. B. Crowding into the Behavioral Sink. Scientific American 206(3) (1962). p. 139 – 148.

The Four Levels of MGTOW

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s