Tři fáze reakce na existenciální hrozby: Akce, klamání a zoufalství

Je fascinující sledovat, jak se kolektivní povědomí o hrozbě postupně zamlžuje a mizí s tím, jak se hrozba víc a víc přibližuje.

Když se podíváme na vývoj termínu „ropný zlom“ (peak oil) na Google Trends, uvidíme, jak se postupně dostal na okraj zájmu poté, co byl relativně populární během první dekády 21. století.

PeakOilTrends

Peak oil – Google Trends

Obdobnou situaci můžeme sledovat pro koncept „globálního oteplování“ (global warming).

GlobalWarmingTrends

Global warming – Google Trends

Najít lze i další příklady – například prakticky zapomenuté varování „Limitů růstu“ (The Limits to Growth, 1972).

Výše uvedené případy naznačují tendenci k ignorování vysoce komplexních problémů, které lidé nepovažují za bezprostředně ohrožující a zároveň ovlivnitelné (a řešitelné) prostřednictvím individuální akce. Navíc se v uvedených příkladech pokračování statutu quo překrývá se subjektivně vnímanou vyšší životní úrovní, potažmo kvalitou života. Fakt, že to tak objektivně nemusí být ani v krátkodobé, natož dlouhodobé perspektivě, je běžný člen společnosti vystavený celoživotně materialistickému sociálnímu programování neschopný vnímat. Instituce zainteresované na statutu quo navíc zajistí, aby se ve veřejném prostoru nacházely vzájemně konfliktní informace o problematice a situaci tím znepřehlednily natolik, aby se orientace v ní stala bez vynaložení značného úsilí obtížnou.

Fáze 1. – Míra nebezpečí vnímána jako nízká: Kolektivní akce

Hrozba je vnímána jako existující, ale panuje obecné přesvědčení, že za pomoci relativně nenáročných kroků, se lze problémům vyhnout.

Fáze 2. – Míra nebezpečí vnímána jako vysoká: Klam a sebeklam

Hrozba začíná být vnímána jako vážná a její řešení vyžadující nezanedbatelné oběti, což u subjektů zainteresovaných na statutu quo způsobuje kognitivní disonanci a podvědomou snahu o odstranění stresující informace. V případě problémů globálního charakteru je pro jedince relativně snadné nepřijmout odpovědnost za řešení problému, který ze své pozice vnímá jako neovlivnitelný. Přítomnost informací zpochybňujících nebo bagatelizujících problém činí vytěsnění snazší.

Fáze 3. – Míra nebezpečí je vnímána jako velmi vysoká: Zoufalá krizová akce

Hrozba je tak evidentní, nepopiratelná a závažná, že se bagatelizace, mlžení a svalování viny míjí účinkem. Elitám dochází, že přežití není zaručeno ani v jejich případě. Je přikročeno k pokusům o záchranu situace a minimalizaci ztrát, které však mají vzhledem k pokročilé fázi krize jen velmi nízkou šanci na úspěch.

V případě globálního oteplování lze počátek fáze 1. umístit do 70. let 20. století. Navržená „řešení“ typu úsporných žárovek a menších aut jsou řadou ekologických organizací (přes jejich zjevnou nedostatečnost) propagována dodnes.

Fáze 2. v současnosti probíhá a odmítnutí klimatické dohody z Paříže Trumpovou administrativou je nabízejícím se příkladem bagatelizace a ignorování problému na nejvyšší úrovni.

Někteří zainteresovaní věří, že s překročením 400 ppm CO2 jsme se již posunuli do fáze 3., během níž jsou nevratné a potenciálně devastující změny klimatu otázkou příštích několika dekád. V okamžiku, kdy bude tato situace nepopiratelná, lze očekávat zoufalé snahy o nápravu situace (například pomocí klimatického inženýrství).

V případě ropného zlomu lze neúspěšné snahy o nasazení obnovitelných zdrojů považovat za konec fáze 1. Nyní se nacházíme ve fázi 2., kdy je problém poslední dekádu mediálně v podstatě ignorován, ale elity přitom pokračují v soupeření o zajištění maximálního objemu ropné produkce, čemuž odpovídá i nestabilní situace v řadě států Blízkého východu, Nigérii a Venezuele. Ve fázi 3. můžeme očekávat rozsáhlá mandatorní omezení spotřeby, další eskalaci konfliktů v oblastech s těžbou ropy a snahu o přechod na energii z jádra.

Některé psychologické důvody výše nastíněného průběhu uvádím v článku Brexit, sebeklam a zhroucení horizontu důvěry, k dalším se předpokládám dostanu podrobněji v budoucnu.

Prameny a literatura:

Bardi. Ugo. The Three Phases of the Reaction to Existential Threats: Action, Deception and Desperation. Cassandra´s Legacy, 2017.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s