Minského okamžik je situace označující náhlé zhroucení ceny aktiv v rámci ekonomického cyklu. K situacím tohoto typu dochází proto, že dlouhá období prosperity a růstu hodnoty investic vedou ke stále vyššímu objemu úvěrových spekulací. Úvěrová spirála vzniklá v důsledku spekulativních investic vede u investorů k problémům s toky hotovosti, kdy i při omezeném poklesu na trzích se hotovost produkovaná jejich aktivy stává nedostatečnou ke krytí dluhů, které vedly k pořízení těchto aktiv. Ztráty na těchto spekulativních aktivech vedou věřitele k žádostem o okamžité splacení jejich pohledávek. Začíná výprodej, který vede ke zhroucení hodnoty aktiv. Spekulativní aktiva se v této situaci prodávají čím dál problematičtěji a předlužení investoři jsou tím primárně nuceni k prodeji svých bezpečnější a tedy méně spekulativních pozic, aby mohli uspokojit nároky svých věřitelů. Rozbíhá se tak spirála výprodejů vedoucí k náhlému a prudkému poklesu trhů, kolapsu likvidity a paralelně s tím k růstu poptávky po nedostatkové hotovosti.
Graf zachycující jednotlivé fáze cyklu vedoucího k Minského okamžiku (zajištěné finance, spekulativní finance, pyramidové finance a Minského okamžik)
V obecnější rovině by šlo říci, že ekonomický cyklus zahrnuje sled Minského okamžiků, během něhož vede období stability k rizikovému chování, které ústí v období nestability, jež střídá konzervativní fáze spojená s chováním charakterizovaným odporem k riziku, což postupně vede k obnovení stability a opakování cyklu. „Minského cyklus“ lze aplikovat nejen v ekonomii, ale i na pestrou škálu dalších lidských činností.
Termín Minského okamžik byl poprvé použit v roce 1998 Paulem McCulleyem při popisu finanční krize v Rusku a pojmenován po Dr. Hymanu Minskym, který poznamenal, že se bankéři, obchodníci a další finančníci pravidelně ujímají role ekonomických žhářů. Minsky se tak stavěl proti deregulaci, která charakterizovala 80. léta 20. století.
V současnosti se dle mého názoru nacházíme v pokročilé fázi finančních operací pyramidového typu. Kdy přijde další Minského okamžik nelze vzhledem k počtu proměnných přesně určit, nicméně v systému, který je ze své podstaty nestabilní, je další fáze finanční krize jen otázkou nepříliš dlouhého času.
Prameny a literatura:
Krize a kolaps 