Donald Trump – pár postřehů k volbě

Zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států amerických je mnohými označováno za „černou labuť“, nicméně ve skutečnosti je tato situace jen logickým pokračováním nastolených trendů a z tohoto pohledu, tak skutečnou černou labutí není.

Výsledek voleb a debakl Hillary Clintonové mají stejné strukturální příčiny jako Brexit a to především pokračující chudnutí širokých vrstev populace v důsledku reálně stagnujících mezd a rozvírajících se nůžek mezi střední třídou a úzkou vrstvou nejmajetnějších. Široká veřejnost si také doufejme definitivně uvědomila, že mainstreamová média nejsou ani vyvážená, ani férová, což nedokládají jen WikiLeaks, ale především vlastní obsah zpráv v posledních dnech a týdnech, včetně zavádějících předvolebních průzkumů. Je čím dál zjevnější, že novináři dnes zprávy místo objektivního informování o realitě spíše tvoří.

Pojetí demokracie předkládané masám současnými elitami se evidentně setkává s rostoucím odporem. Tento odpor nepramení primárně z racionální analýzy situace, ale má většinově původ v emoční rovině, odkud jej voliči uvádějí v život a to ať už ve formě „blbé nálady“ nebo prostě v pocitu, že tenhle kandidát mi nesedí a „něco je špatně“. K prohře Clintonové nepřispěly jen skandály spojené s únikem její emailové korespondence a napojení Clinton Foundation na Saudskou Arábii, která vedle této nadace tajně sponzoruje mj. také ISIS, ale především odtrženost a arogantní pseudonadřazenost mocenských i mediálních elit ve vztahu k většinové populaci.

Pokračovat ve čtení „Donald Trump – pár postřehů k volbě“

Advertisements

Destruktivní chování (behavioral sink) v moderních společnostech – několik příkladů

Destruktivní chování (behavioral sink) lze definovat jako zhroucení sociálního chování v důsledku příliš vysokého počtu jedinců v daném prostředí a s tím spojeným omezením přístupu řady příslušníků druhu ke smysluplným sociálním funkcím.

Je pochopitelně obtížné porovnávat uzavřené a kontrolované podmínky a z nich plynoucí výsledky Calhounových experimentů s některými probíhajícími trendy v lidské populaci. Některé paralely se přesto nabízejí.

Nadměrná hustota populace

Lokace: Velkoměsta

Jedním z prvních indikátorů budoucích problémů v Calhounových experimentech byla nadměrná hustota populace a s ní spojená vysoká míra sociálních interakcí v některých částech habitatu na úkor jiných.
Velkoměsta koncentrují populaci na omezeném prostoru a jejich obyvatelstvo vykazuje oproti vesnickým oblastem nižší schopnost zvládat stres, stejně jako vyšší náchylnost k některým psychickým poruchám, jmenovitě k úzkostné poruše, poruchám nálady a schizofrenii. Zmiňováno je i vyšší riziko infarktu a mrtvice. Za hlavní faktory přispívající k tomuto stavu jsou označovány znečištění, vyšší výskyt choroboplodných zárodků, hluk a přelidnění.
Regoeczi ve své studii došel k závěru, že hustota populace sama o sobě nemusí být pro lidi klíčovým faktorem. Za důležitější považuje počet obyvatel jednotlivých domácností ve vztahu k počtu obývaných pokojů. Nárůst agresivity na straně jedné a tendencí ke stáhnutí se a izolaci na straně druhé je spojován s úrovní vyšší než 1.19 obyvatele na
 pokoj.
Se zhoršujícími se podmínkami ve městech v důsledku pokračující koncentrace populace lze v budoucnu očekávat zvláště v kombinaci s postupujícím kolapsem komplexních systémů současné civilizace a z toho plynoucí marginalizace výhod jako je lepší vzdělání a lékařská péče ve městech nárůst známek destruktivního chování v podobě vyšší agresivity a kriminality, sociální nestability nebo klesající porodnosti.

Pokračovat ve čtení „Destruktivní chování (behavioral sink) v moderních společnostech – několik příkladů“