Přelidnění a nosná kapacita prostředí – limity řešení

Nicole Foss z www.theautomaticearth.com ve svém příspěvku „Hranice a budoucnost prostoru řešení“ prezentuje řadu argumentů, které vyznívají velmi kriticky pro řešení globálních problémů „shora“.

Kritické závěry Nicole Foss mimo jiné zahrnují:

„Navrhovaná řešení současné složité situace zahrnující fungování velkých a složitých organizací operujících shora dolů, nejsou součástí prostoru řešení.“

„Vzhledem k v budoucnosti panujícímu klimatu strachu, obav a nejistoty ohledně dalšího vývoje, lze očekávat ještě výraznější zaměření populace na řešení bezprostředních, či krátkodobých problémů, než v současnosti. Pokud navrhovaná řešení závisí na schopnosti společnosti racionálně a efektivně plánovat a realizovat dlouhodobá řešení, nejsou tato řešení součástí prostoru řešení.“

„Vzhledem k již v současnosti nastoleném trendu budování sociálních přehrad na základě postavení, majetku, vzdělání, jazykové, etnické nebo rasové příslušnosti, lze očekávat postupující fragmentaci sociálních vazeb v budoucnosti. Navrhovaná řešení závisející na spolupráci různých sociálních skupin ve velkém rozsahu nejsou součástí prostoru řešení.“

„S předpokládaným poklesem dostupnosti zásobování energií a z toho plynoucího nárůstu soupeření o stále nedostatkovější zdroje, lze energeticky náročná řešení pokládat za ležící mimo prostor řešení.“

„V důsledku klesajícího EROEI (energy return on energy invested) u zbylých zdrojů, lze předpokládat neudržitelnost současné úrovně socioekonomické složitosti společenského systému. Navrhovaná řešení závislá na současné úrovni socioekonomické komplexity neleží v prostoru řešení.“

„Neexistuje moc globálního charakteru, která by byla schopná prosadit smysluplnou změnu „shora“ a od lidstva jako celku nelze očekávat kolektivní omezení vzorců spotřeby, ačkoliv jednotlivci toho schopni jsou.“

Pokračovat ve čtení „Přelidnění a nosná kapacita prostředí – limity řešení“

Advertisements

Ropný zlom: Aktualizace 2016

Příběh ropného zlomu urazil od roku svého počátku v roce 1956 spletitou cestu. V roce 1998 publikovali v časopise Scientific American Colin Campbell a Jean Laherrère článek nazvaný „Konec levné ropy“, v němž došli na základě analýzy nálezů a produkce ropných polí po světě k závěru, že již během první dekády 21. století nebudou dodávky konvenční ropy schopny držet krok s poptávkou. Jednoznačná definice konvenční ropy bohužel neexistuje, nicméně se obvykle jedná o ropu, jejíž těžba je možná díky přirozenému tlaku ve vrtu nebo za použití plynové či vodní injekce a je tak ve srovnání s technologicky komplikovanější nekonvenční těžbou z ropných písků nebo břidlic poměrně levná.

unconventional-crude-oil-usa-canada-china

Graf 1. Přibližný objem těžby nekonvenční ropy v USA, Kanadě a Číně. Objem těžby v USA vychází z údajů EIA, v Kanadě z CAPP. Ceny ropy jsou roční průměrné ceny ropy Brent v $2015 a vychází z BP 2016 Statistical Review of World Energy.

Ceny ropy se v roce 1998 v průměru pohybovaly kolem $13 za barel, což by odpovídalo $18.50 v roce 2015. V současnosti se ropa obchoduje kolem $50 za barel a lze tak říci, že ceny suroviny se na konci 20. století pohybovaly velmi nízko.

Prudký růst cen, který nakrátko vedl v období po roce 2005 k více než šestinásobnému nárůstu oproti roku 1998 motivoval těžební společnosti k aplikaci nekonvenčních metod těžby zmíněných výše. Pokud bychom od celkové těžby ropy odečetli nekonvenční metody, zjistili bychom, že se konvenční produkce od roku 2005 nachází na zvlněné plató a v podstatě stagnuje.

Pokračovat ve čtení „Ropný zlom: Aktualizace 2016“

Minského okamžik

Minského okamžik je situace označující náhlé zhroucení ceny aktiv v rámci ekonomického cyklu. K situacím tohoto typu dochází proto, že dlouhá období prosperity a růstu hodnoty investic vedou ke stále vyššímu objemu úvěrových spekulací. Úvěrová spirála vzniklá v důsledku spekulativních investic vede u investorů k problémům s toky hotovosti, kdy i při omezeném poklesu na trzích se hotovost produkovaná jejich aktivy stává nedostatečnou ke krytí dluhů, které vedly k pořízení těchto aktiv. Ztráty na těchto spekulativních aktivech vedou věřitele k žádostem o okamžité splacení jejich pohledávek. Začíná výprodej, který vede ke zhroucení hodnoty aktiv. Spekulativní aktiva se v této situaci prodávají čím dál problematičtěji a předlužení investoři jsou tím primárně nuceni k prodeji svých bezpečnější a tedy méně spekulativních pozic, aby mohli uspokojit nároky svých věřitelů. Rozbíhá se tak spirála výprodejů vedoucí k náhlému a prudkému poklesu trhů, kolapsu likvidity a paralelně s tím k růstu poptávky po nedostatkové hotovosti.

stylized_minsky_cycle

Graf zachycující jednotlivé fáze cyklu vedoucího k Minského okamžiku (zajištěné finance, spekulativní finance, pyramidové finance a Minského okamžik)

Pokračovat ve čtení „Minského okamžik“